150 let od narození biskupa Antonína Podlahy

29.01.2015 09:37

    Letos v lednu si připomínáme 150. výročí narození Antonína Podlahy, biskupa, o kterém se uvažovalo jako o možném pražském arcibiskupovi, jednoho z prvních držitelů řidičského oprávnění mezi kněžími v naší zemi, významného historika umění a autora studie o Friedrichu Nietzschem. Jeho obdivuhodné dílo na poli kunsthistorie, církevní historie, jeho mimořádné zásluhy při dokončení dostavby katedrály sv. Víta v Praze, ale také o vydávání pramenů knihovny metropolitní kapituly či organizování pomoci chudým připomene 22. ledna 2015 v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha od 18.00 hodin při zádušní mši svaté pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP. Po bohoslužbě následuje přednáška Jakuba Formánka v Mladotově domě.

 

http://www.depositum.cz/strany/ckd/original/126/772.jpg    Jak uvádějí jeho životopisci, biskup Podlaha navazoval na dílo vlasteneckých kněží – buditelů. Jeho činorodost byla obdivuhodná. Jeho vědecká a publikační práce budí dodnes obdiv. Vydal více než 100 knih a bezpočet článků. Je autorem nebo spoluautorem čtrnácti svazků Soupisu památek historických a uměleckých v království Českém a sedmi svazků Posvátných míst království Českého.

    Angažoval se také jako vydavatel a spolupracoval při pořádání výstav. Při příležitosti svatováclavského milénia uspořádal v roce 1929 velkolepou výstavu věnovanou tomuto světci ve Vladislavském sále Pražského hradu. Za zásluhy ve vědních oborech církevní historie, dějiny umění, ochrana památek, archeologie byl jmenován členem České akademie věd a umění.

    Vedle jeho vědecké práce, organizační a usilovné činnosti kněžské je ovšem třeba zmínit také jeho činnost na poli charitativních projektů. Od roku 1905 stál v čele dívčího sirotčince, a pro tělesně postižené založil jedny z prvních „chráněných dílen“. O tom, že biskup Podlaha nebyl pouze pilným knihomolem a nepraktickým vědcem, svědčí také to, že jako jeden z prvních kněží u nás získal řidičské oprávnění na auto.

    Antonín Podlaha (22. ledna 1865, Praha – 14. února 1932, Praha) vyrostl v zámožné pražské rodině. Po absolvování Akademického gymnázia v Praze se nejprve nechal zapsat na práva, ale již v roce 1884 vstoupil do arcibiskupského semináře v Praze. Po kněžském svěcení v roce 1888 působil jako kaplan na různých místech a současně dokončoval doktorát. V roce 1891 se stal adjunktem na teologické fakultě a učil křesťanskou archeologii. Zároveň od roku 1896 působil jako profesor na Strakově šlechtické akademii. Roku 1901 byl jmenován docentem dějin křesťanského umění.http://zhola.com/praha/data/32212053835dostavbaVita.jpg

    Roku 1904 se stává metropolitním kanovníkem pražským. Roku 1919 je jmenován generálním vikářem pražské arcidiecéze a v roce 1920 se stává titulárním biskupem v Pafu a pražským světícím biskupem. Uvažuje se o něm jako o budoucím pražském arcibiskupovi. V roce 1930 se stává děkanem metropolitní kapituly. Už jako kanovník však v souladu s jejím posláním věnuje značné úsilí dostavbě pražské katedrály. Byl vůdčím organizátorem činnosti Jednoty pro dostavbu. Sledoval archeologické práce a spolupracoval na jejich prezentaci veřejnosti. Vytvořil ideový program nové výzdoby katedrály a zpracoval její umělecké sbírky. Podílel se na otevření královské hrobky a výstavě korunovačních klenotů roku 1929, jakož i nové instalaci pokladu.

    Dne 28. září 1929 otevíral pro veřejnost katedrálu slovy: … kéž budova ta připomíná nám žádoucí skálopevnou celistvost naší osvobozené vlasti a uvádí nám na paměť vznešené ideály, k nimž povznášeti se má drahý národ náš.“ Za své zásluhy byl biskup Podlaha pochován do nové arcibiskupské hrobky ve svatovítském chrámu v Praze. (Aleš Pištora)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Převzato ze stránek pražského arcibiskupství.