70 led od obnovení činnosti spolku Domovina

11.05.2015 12:10

Dne 10. května 1945 Domowina opět zahájila svoji činnost. Místní okupační úřady ji uznaly jako "politické, antifašistické a kulturní zastoupení všech Srbů"

 

http://www.domowina.de/fileadmin/Assets/Domowina/Logos/websitelogo_tschechisch_255x108.jpg

 

Slovanská národnost v Německu = Srbové a jejich organizace

1. Historie: Dějiny Srbů

Před více než 1.400 lety opustily slovanské kmeny v době stěhování národů své prapůvodní území severovýchodních Karpat a táhly na západ. Mezi nimi se nacházelo asi 20 srbských kmenů, včetně kmenů Milčanů a Lužičanů. Ti se usídlili na území, které sahalo na západě až k řece Sále a na severu až k Berlínu, na jihu ke Krušným horám a na východě k řekám Odře, Bobře (Bober) a Kvise (Queiß). První písemná zmínka o jednom z usazených kmenů "Surbi" pochází z roku 631 od franckého kronikáře Fredegara.

Ztrátou politické samostatnosti v 10.století se zmenšilo území Srbů kvůli asimilaci a germanizaci, přesto se Milčanům a dolnolužickým Lužičanům podařilo až do současnosti zachovat srbský jazyk a kulturu. V současné době je jejich počet okolo 60.000, z toho asi 40.000 žije v Horní Lužici a 20.000 v Dolní Lužici. Srbové se srbsky nazývají "Serbja" a "Serby". Vedle tohoto označení se v němčině ještě vyskytuje pojem "Wenden" /Vendové/, především v Dolní Lužici. Ten se vrací zpátky k římským kronikářům, kteří nazývají neznámé kmeny z Východu jako "Venetové", od čehož je později v němčině odvozeno slovo "Vendové", nebo též "Vindové" jako označní pro Slovany.

Srbský jazyk patří k slovanským jazykům a je příbuzný s polštinou, češtinou a slovenštinou. Srbštinou se mluví v mnoha dialektech v Horní a Dolní Lužici. Nejstarší dokument v srbštině je "Burger Eddy Wendisch" z Budyšína okolo roku 1500, nejstarší ručně psaný překlad bible pochází z roku 1548.

S rozvojem měšt'anstva došlo začátkem 19.století k posílení srbského sebevědomí. Vznikaly různé spolky, které se staraly o srbský jazyk a kulturu a které přispěly k posílení pocitu národní sounáležitosti.

 

http://www.domowina.de/typo3temp/pics/f1c57a5e0b.jpg

2. Politika: Vývoj Domowiny (česky: Vlast)

Domowina byla založena 13. října 1912 ve Wojerecích  (Hoyerswerda) jako střechová organizace srbských spolků a sdružení. Stanovila si dva základní cíle: chránit demokratické a národností zájmy a starat se o srbský jazyk a kulturu.

1933/34 se přejmenovala na "Svaz Lužických Srbů (Vendů)". Bylo zavedeno členství jednotlivců. V březnu 1937 zakázaly nacistické úřady Domowině jakoukoli další činnost a zkonfiskovaly její majetek, protože se bránila organizované germanizační politice a zvláště přejmenování na "Svaz slovansky mluvících Němců".

10. května 1945 Domowina opět zahájila svoji činnost. Místní okupační úřady ji uznaly jako "politické, antifašistické a kulturní zastoupení všech Srbů". O rok později se jí podařilo poprvé zastoupit v Dolní Lužici. 1949 udělil Saský zemský sněm Srbům status veřejnoprávní organizace. Také braniborská zemská vláda schválila její činnost - ovlivněna Saským zemským sněmem, který v březnu 1948 uzavřel zákon "pro ochranu práv srbského obyvatelstva".

Díky podpoře srbského jazyka a kultury v NDR se Domowině podařilo zvýšit národnostní identitu u valné většiny srbského obyvatelstva a mobilizovat jej pro její zachování. Jako uznávaná masová organizace podřídila svou činnost zvláště v 50. a 60.letech "socialistické výstavbě". To samozřejmě poškodilo jejímu uznání a vlivu pro zachování srbského jazyka a kultury u části srbského obyvatelstva.

V listopadu 1989 se sešlo Srbské národní shromáždění, jehož cílem bylo prosadit strukturní, programové a personální obnovení Domowiny. Na výjimečném spolkovém kongresu 17.března 1990 byl přijat nový status, ve kterém se Domowina prohlásila za politicky nezávislou a samostatnou národní organizaci srbského národa. Rok nato umožnila jako zapsaný spolek vedle vlastního členství také opět vstup srbským spolkům a svazům. Tím navázala jako veřejnoprávní následovnice na zakládacím konsensu v roce 1912 na starou Domowinu. Na 2. hlavním shromáždění 15. června 1991 prozatím obnovovací proces s přijetím nového programu, vstupu šesti specifických srbských spolků a volbou nového uznávaného předsedy skončil.

V současné době má Domowina - svaz Lužických Srbů okolo 7300 členů v pěti regionálních svazech a dvanácti nadregionálně působících spolcích. Jejím hlavním úkolem je politické zastoupení srbského národa vůči parlamentu a vládě. Zároveň se zasazuje za vyšší vlastní zodpovědnost, především v záležitostech týkajících se vzdělání a kulturní politiky. K jejím cílům patří udržení a rozvoj jazyka, kultury a tradice srbského národa, dále podpora tolerance a vzájemného pochopení mezi německým a srbským národem. Udržuje a rozšiřuje styky k slovanským národům, k jiným národnostním menšinám a skupinám.

http://www.domowina.de/typo3temp/pics/8dc07ce4a5.jpg

3. Struktura: Členské skupiny

21. července 1921 byly vytvořeny první tři regionální spolky - Budyšín, Kamenc a Wojerecy a další je následovaly. Dnes existuje pět žup. Koordinují a podporují prosazování pragmatických cílů ve svých regionech a snaží se o vzájemnou spolupráci se srbskými spolky.

Župy:
Župa "Jana Arnošta Smolera" v Budyšíně
Župa "Michala Hórníka" v Kamenci, ale se sídlem v Chroščicích
Župa "Handrije Zejlera" ve Wojerecích
Župa Dolní Lužice
Župa Bílá Voda/ Nisky se sídlem ve Slepém

Všechny župy a specifické spolky najdeme na internetu pod:

Specifické spolky:
Srbský školský spolek
Spolek Cyrila a Metoděje
Svaz srbských umělců
Svaz srbských studentů
Svaz srbských zpěváků
Srbský Sokol
Svaz srbského kulturního turismu
Svaz srbské mládeže "Pawk"
Společnost pro podporu srbského kulturního a informačního centra v Berlíně SKI
Srbská vědecká společnost Maćica Serbska
Svaz srbských řemeslníků a podnikatelů
Svaz pro podporu srbské lidové kultury

Mimo Lužici, kromě jiného v České republice, v Polsku, v Austrálii a v USA se stará šest členských organizací Domowiny o kontakty k Lužickým Srbům.