Blíží se 124. Velká pardubická

05.10.2014 18:52
KRÁTCE Z HISTORIE VELKÉ PARDUBICKÉ
 

Dříve se uvádělo, že Velká pardubická je nejtěžším překážkovým dostihem kontinentu. Z určitého pohledu tomu tak asi bude, v každém případě se jedná o dostih s dlouhou tradicí, jehož historie je více než zajímavá, o dostih, který má svá specifika a kouzlo, o dostih, který je vrcholem nejen pro české jezdce. V každém případě je to společenská a sportovní událost s nejdelší tradicí u nás. Když se začala hrát fotbalová liga, měla Velká pardubická za sebou už kolem padesáti ročníků.

    Poprvé se běžela v roce 1874. Ale již několik desítek let předtím se v Pardubicích a v přilehlých lokalitách dostihy konaly. Pardubice znal od počátku celý dostihový svět, vždyť ve střední Evropě působila řada trenérů a žokejů z kolébky turfu, z Anglie. 
Dostihová dráha v místech, kde se dnes běhá, byla oficiálně založena v roce 1856, kdy tehdejší Dostihový spolek pro pořádání dostihů v Čechách požádal obec Pardubice o postoupení pastvin i s lesíkem Cvrčkovem ke zřízení závodní dráhy. Dnešní podobu má závodiště od prvních poválečných let. Dříve se běhalo až k obci Popkovice a běhalo se též za tribunami, v prostoru, kde je nyní parkoviště. Po skončení druhé světové války zde bylo zřízeno vojenské letiště a některé pozemky zabrala armáda.

    V průběhu historie se několikrát měnil kurs dostihu, naposledy v roce 1998, kdy se poprvé závěrečná fáze dostihu po hlavní dráze běžela opačným směrem. Přemístění cíle a otočení běhání na pravou ruku má úzkou souvislost s postavením nové tribuny.

    Hlavní dráha má dokola 2200 metrů, délka dráhy Velké pardubické je dnes asi 6900 metrů. V prvních dvou ročnících byla uváděna délka 5600 – 6400 metrů, od roku 1880 byla uváděna délka 6400 metrů a teprve od roku 1952 se uvádí 6900 metrů.
Koně musí překonat celkem 31 překážek. Nejznámější je Taxisův příkop, který je také jedním z nejtěžších skoků na světě. V kursu je ještě několik dalších obtížných překážek, které často rozhodují o úspěchu nebo neúspěchu jednotlivých startujících. Takovými jsou Irská lavice, Popkovický skok, Francouzský skok, Hadí příkop, Velký vodní příkop, Zahrádky, Velký anglický skok a Havlův skok. Povrch dráhy je většinou travnatý, část je vedena přes oranice, jejichž podíl však v některých obdobích značně poklesl. V prvních desetiletích tvořily oranice téměř polovinu délky dostihu, později asi třetinu a nyní asi čtvrtinu. Také některé překážky byly pro zvýšení bezpečnosti koní a jezdců upraveny. Naposledy doznaly největší změnu vodní příkopy, kde byly na původním přírodním vodním toku postaveny betonové vany. Bezpečnost se zvýšila, ale utrpěla tím obtížnost dostihu. Velký vodní příkop dříve mnohokrát rozhodoval o vítězi, dnes je tato překážka snadno překonatelná a dá se i proběhnout. Také Velký Taxisův příkop byl upraven, když byl částečně zasypán příkop, ale jeho základní parametry se nezměnily. Případní nešťastníci alespoň nepadají tak hluboko.

    Od roku 1874 bylo zatím odběhnuto celkem 123 ročníků Velké pardubické. Nekonala se pouze v průběhu obou světových válek, jednou zabránila jejímu konání nepřízeň počasí, když den předtím začalo mrznout a napadl sníh a Velká se nekonala také v roce 1968 v důsledku známých politických událostí.

     Prvním vítězem se stal ve Francii narozený FANTÔME, v jeho sedle byl tehdy anglický žokej George Sayers, v určitých obdobích uváděn s příjmením Sear. Celkem se do listiny vítězů se zapsalo celkem 89 jmen koní a 78 jmen jezdců.

     Nejúspěšnějším koněm historie je ryzák ŽELEZNÍK, který jako jediný dokázal zvítězit čtyřikrát a to v letech 1987-1989 a 1991. Třikrát dokázalo zvítězit sedm koní, BRIGAND v letech 1875, 1877 a 1878, LADY ANNE v letech 1891, 1894 a 1896, EPIGRAF v letech 1957-1959, KOROK v letech 1969, 1971 a 1972, SAGAR v letech 1981-1983, PERUÁN v letech 1998-2000 a zatím naposledy TIUMEN, který triumfoval v posledních třech ročnících. Dalších čtrnáct koní se zapsalo do listiny vítězů dvakrát, patří mezi ně i bělka SIXTEEN či hnědka ORPHEE DES BLINS, která je prozatím poslední vítězkou Velké pardubické (2012 a 2013).

    Z jezdců dokázal Josef Váňa zvítězit osmkrát, čtyřikrát se ŽELEZNÍKEM, v roce 1997 s hnědákem VRONSKY a v posledních třech letech v sedle TIUMENA, Václav Chaloupka má ve sbírce čtyři triumfy, tři s KOROKEM a jeden v roce 1978 s VÁCLAVEM, stejný počet úspěchů má na svém kontě i skvělý německý žokej Peter Gehm, který byl roce 2001 partnerem hnědáka CHALCO, o rok později vyhrál v sedle MASKULA a následující dva ročníky si připsal s REGISTANOU. Žokej Peter Gehm jako jediný dokázal Velkou pardubickou vyhrát čtyři roky po sobě.
Tři prvenství má ve své sbírce šest jezdců, prvním byl hned na počátku historie rakousko-uherský amatér Hector Baltazzi, potom se podařilo stejného úspěchu dosáhnou trojici anglických jezdců, kterými byli Richard Harry Fletcher, Thomas Buckenham a Edward Geoghegan, na počátku osmdesátých let třikrát zvítězil Pavel Liebich v sedle SAGARA a poslední tři ročníky minulého století vyhráJl Zdeněk Matysík v sedle PERUÁNA. Šestnáct jezdců zvítězilo dvakrát, naposledy žokej Jan Faltejsek s klisnou OPRHEE DES BLINS v letech 2012 a 2013. 

    V průběhu historie se také dostihu zúčastnilo několik žen. Jako první Lata Brandisová, která dokonce v posledním předválečném ročníku v roce 1937 s klisnou NORMA zvítězila. V šedesátých letech byla pravidelnou účastnicí Eva Palyzová, která v letech 1965 a 1971 získala velice pěkná umístění, když s Cavaletem a Metálem vybojovala druhá místa. Dalšími pak byly Angličanka Charlotte Brew, Jana Nová, Renata Charvátová, Martina Růžičková a zatím poslední sedmou amazonkou byla Lucie Baluchová, která v roce 1997 vybojovala s Grettym třetí místo.

    Časový rekord drží SIXTEEN, která absolvovala v roce 2008 celý dostih za 08:58,99 minut, a poprvé běželo pod devět minut. SIXTEEN je první klisna bílé barvy, která dokázala zvítězit a to dokonce dvakrát.

    V poválečném období, kdy dráha doznala zásadních změn byl jako nejlepší uváděn čas francouzského ROYAL DE LUNE, vítěze z roku 1947, jeho čas 10:30,3  později překonali v roce 1961 GRIFEL časem 10:21,3, hned o rok později GABOJ časem 10:05,1 a v roce 1973 anglický STEPHEN´S SOCIETY časem 10:04,9.
    V roce 1987 vyběhl ŽELEZNÍK čas 9:56,13 a poprvé se běželo pod 10 minut. Již tři roky poté vyběhla při jubilejní sté Velké LIBENTÍNA čas 9:49,4 a tento rekord vydržel jen do roku 1996, kdy zvítězil CIPÍSEK v čase 9:35,00.
Potom tento čas dvakrát překonali PERUÁN, v roce 1999 vyběhl 9:16,0  a REGISTANA, která v roce 2004 dosáhla času 9:15,48.
V roce 2005 MASKUL absolvoval Velkou pardubickou v čase 09:11,21 a v roce 2008 se stala novou rekordmankou výše uvedená SIXTEEN. Toho roku diskvalifikovaný AMANT GRIS vyběhl čas ještě o něco lepší (08:58,49). Byl to velice rychlý dostih, i poslední MR LAND zaznamenal lepší čas než předchozí rekordman Maskul (09:09,32).
Čas francouzského rekordmana z roku 1947 však pochází z období, kdy dráha dostihu měřila pouze 6400 metrů.

     Vyběhnutý čas sice svědčí o kvalitě vítěze, ale je velice často přímo závislý na počasí a stavu dráhy a také jednotlivé ročníky byly poznamenané různými změnami v kursu. Proto je čas vítěze údaj víceméně statistický a nelze z něho vyvozovat vážnější závěry.
V počátcích historie byla startovní pole nepočetná, často pouhých okolo pěti koní, jednou dokonce běžela jen trojice statečných. Koně byli většinou zahraničního původu, nejvíce německého, anglického a maďarského. Stejné to bylo i s jezdci. Proto také najdeme na listině vítězů v prvních desetiletích jména anglická, německá a italská. První Čech zvítězil v dostihu až v roce 1902 a byl jím Ulrich Rosak (zřejmě Oldřich Rosák).

     Vedle současných, dosud aktivních účastníků dostihového provozu, žokejů Josefa Váňi a Václava Chaloupky, najdeme na listině vítězů slavná a známá jména jako Rudolf Popler, vysokomýtský rodák, který přišel na pardubické dráze tragicky o život, Lata Brandisová, Miloš Svoboda, přeloučský rodák a historik Velké pardubické, Vladimir Prachov, ruský trenér před časem působící v Pardubicích a také jméno pozdějšího mnohonásobného rovinového šampióna trenéra Františka Vítka. Za zmínku stojí jmenovat i Angličana George Williamsona, který je jediným jezdcem, který dokázal zvítězit jak ve Velké pardubické, tak i ve Velká národní steeplechase v Liverpoolu.

     I mezi trenéry je nejúspěšnějším Josef Váňa, když jeho svěřenci zvítězili devětkrát, byli to CIPÍSEK, VRONSKY, CHALCO, DECENT FELLOW, 2x SIXTEEN a 3x TIUMEN, MVDr. Čestmír Olehla získal jako trenér šest prvenství, čtyřikrát zvítězil ŽELEZNÍK a dvakrát REGISTANA, pěti úspěchy se může chlubit František Holčák (VALENCIO, LIBENTÍNA, RIGOLETTO, ERUDIT a MASKUL), čtyřnásobně úspěšnými pak jsou Václav Čermák (3x SAGAR, 1x FESTIVAL) a sovětský trenér Ivan Avdějev (2x GRIFEL, GABOJ, PRIBOJ).
    V předválečném období a v počátcích historie dostihu je obtížné vystopovat trenéry vítězných koní, v některých letech nebyli uváděni vůbec. Angličan George Herbert dostih vyhrál jako jezdec v sedle Briganda v roce 1875, později byl trenérem a je zřejmě na tomto postu pětinásobným vítězem, když dvakrát zvítězila Victoria a třikrát Lady Anne.
Také Václav Chaloupka je jako trenér čtyřnásobným vítězem, když v letech kdy běhal Korok neměl trenérskou licenci a v kolonce trenér bylo uváděno „majitel“, což bylo v padesátých až sedmdesátých letech běžné.


Lenka Horáková je první vítěznou ženou trenérkou, když jejím osudovým koněm byl trojnásobný vítěz PERUÁN.


Žokej Josef Váňa má také nejvíce účastí v dostihu, když startoval 26x, Václav Chaloupka 18x, Richard Harry Fletcher 17x, Dušan Andrés 18x a ze současných aktivních jezdců má Pavel Složil 11 startů.
Ze čtyřnohých borců nejvíckrát startovali ŽELEZNÍK, SALVÁTOR a FLANG, každý 8x, LADY ANNE, MASKUL a DECENT FELLOW se zúčastnili dostihu 7x.


Věřme, že předlouhou listinu vítězů ozdobí i letos nějaké slavné jméno.

 

 

NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ JEZDCI HISTORIE VELKÉ PARDUBICKÉ

Jezdec Startů I. II. III. IV. V. 0

Váňa Josef

26

8

3

4

2

 

9

Chaloupka Václav

18

4

3

 

2

1

8

Gehm Peter

5

4

       

1

Fletcher Richard

17

3

3

2

4

 

5

Georghegan E.

11

3

2

1

1

 

4

Baltazzi Hector

9

3

2

1

   

3

Liebich Pavel

11

3

1

 

1

1

5

Matysík Zdeněk

13

3

1

   

1

8

Buckenham T.H.

5

3

 

1

1

   


NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ KONĚ HISTORIE VELKÉ PARDUBICKÉ

Kůň

Startů

I.

II.

III.

IV.

V.

0

ŽELEZNÍK

8

4

       

4

LADY ANNE

7

3

1

1

1

 

1

PERUÁN

6

3

1

     

2

EPIGRAF

4

3

 

1

     

BRIGAND

3

3

         

SAGAR

3

3

         

TIUMEN(POL)

   1      

KOROK

4

3

       

1

MOR

6

2

2

2

     

VAR

5

2

1

1

   

1

MASKUL(USA)

7

2

1

 

1

 

3

VICTORIA

4

2

1

     

1

LANDGRAF II

5

2

1

     

2

SIXTEEN(FR)

 1

    1    

 

GRIFEL

5

2

 

2

   

1

HEROLD

3

2

 

1

     

MAGYARÁD

    3

2

 

   

1

 

JOUR FIX

2

2

         

REMUS

2

2

         

ALPHABET

3

2

       

1

REGISTANA(GER)

3

2

       

1


NEJLEPŠÍ DOSAŽENÉ ČASY VÍTĚZŮ POD HRANICI 10 MINUT

SIXTEEN(FR)

2008

08:58,99

TIUMEN(POL)

2010

9:03,73

MASKUL(USA)

2005

9:11,25

ORPHEE DES BLINS(FR)

2012 

09:13,39

TIUMEN(POL)

2011

9:15,29

REGISTANA(GER)

2004

9:15,48

PERUÁN

1999

9:16,00

SIXTEEN(FR)

2007 

9:18,66

TIUMEN(POL)

2009

9:19,56

DECENT FELLW(GER)

2006

 9:20,60

PERUÁN

2000

9:29,00

REGISTANA(GER)

2003

9:30,14

ORPHEE DES BLINS(FR) 

2013

9:33,22 

CIPÍSEK

1996

9:35,00

LIBENTÍNA

1990

9:49,40

ŽELEZNÍK

1987

9:56,10

 

 

 

 

 

 

Zdroj: http://www.vpcp.cz/historie.html