Kašubové, slovanská národnostní menšina v Polsku

09.12.2014 10:57

Autoři: Marcin Bobrowski a Miloš Řezníček

 

    S hrdostí hledí kašubská menšina, která ještě dnes žije na severu Polska mezi Bytowem a Gdaňskem, Baltickým mořem a Chojnicí, na své tradice, své těžké dějiny, na svoji svéráznou slovanskou řeč a na svůj staletý boj o přežití.

    Němci toužili po koridoru k východnímu Prusku, Poláci zase potřebovali přístup k moři. Těmto tlakům vzdorovali Kašubové staletí. Podle legend jsou Kašubové potomky slovanského národa Pomořanů. Dnes asi 400 000 Kašubů má polský pas, bydlí kolem četných jezírek a písečných dun. Název Kašubsko se ve východních Pomořanech začal užívat až v 18. století. Germanizace Kašubů se nezdařila. Rovněž neuspěla snaha o jejich polonizaci. Po roce 1945 připadlo Kašubsko Polsku..

    Nyní Kašubové mluví kašubsky, jazykem západoslovanské skupiny, kam patří polština, čeština, slovenština o oba lužickosrbské jazyky. Kašubština je podobná drveno-polabštině, kterou se mluvilo ještě v 18. století v severních částech Dolního Saska. Jazykovědci dodávají, že slovenština je češtině foneticky bližší než kašubština polštině. K rozvoji kašubštiny došlo v 19. století, kdy vznikaly kašubské romány a další publikace, první slovníky.

    Němečtí vědci se také věnovali kašubštině. Snažili se dovozovat, že Kašubové nejsou Poláky, což v praxi urychlilo germanizaci Kašubů v západním Prusku. I když mezinárodní jazykověda uznávala kašubštinu za samostatný jazyk, polonistika až do r. 1990 považovala kašubštinu za polské nářečí. Toto nazírání změnily až události 1989/90. V r. 1991 byla kašubština zavedena do kašubských škol. Dnes zní ve více než 100 školách, z kašubštiny se skládají maturitní zkoušky. Místní označení je dvojjazyčné, kašubsky vysílá rozhlas, televize.

    Mnohá slova v kašubštině jsou málem stejná jako česká: doma, knéga, mir, modri, sklep, strop.

    Střediskem kašubského jazyka a kultury jsou kromě Pucku též Wejherowor, Kartuzy a Bylow. Ve Wejherowu je muzeum kašubsko-pomořanského písemnictví. V Bytowě nad středem města se vypíná hrad Křižáků z r. 1400. Ve východním Kašubsku je Gdaňsk, Sopoty a Gdyně, kde je hodně Kašubů. Tito též sídlí na dnešních předměstích Gdaňsk. Asi 25 km západně od trojměstí jsou Kartuzy.

    První české kontakty s Pomořanskem byly zprostředkovány křesťanstvím. Gdaňsk bývá často připomínán v souvislosti se sv. Vojtěchem a jeho mučednickou smrtí. Sv. Vojtěch u řeky Visly pokřtil tamní obyvatele. V raném středověku byl sv. Vojtěch uctíván jako patron Pomořan. V 18. století také sem dorazil kult sv. Jana Nepomuckého. Pomořanský teolog Jan z Kwidzyna působil až do r. 1380 na pražské univerzitě. O 50 let později přišli husité přes Slezsko, Velkopolsko do Pomořan a přes Kašubsko k Baltickému moři. Kašubština přitahovala zájem velkých českých slavistů, jako např. P.J. Šafaříka, Josefa Dobrovského a Josefa Jungmanna. Poláci odmítali samostatnost kašubštiny jako projev separatismu.. Domnívali se totiž, že kašubština je lépe příhodná pro germanizaci. V tomto smyslu se v r. 1894 vyjádřil Edvard Jelínek, slavista a polonofil. F.L. Čelakovský překládal z kašubštiny. K.J. Erben do své sbírky slovanských pohádek začlenil i několik kašubských.

    Německo-kašubské dějiny byly po dlouhou dobu spletité. Po zániku vévodství Pomořany koncem 13. století se dohodli Poláci a Braniboři na nadvládě v Pomořansku. Nakonec se Gdaňska a přilehlých oblastí zmocnil Německý řád, včetně přilehlých slovanských oblastí. I později se Prusko pokoušelo Poláky a Kašuby germanizovat. Kancléř Bismarck od r. 1872 v rámci „kulturního boje“ několikrát vystoupil i proti katolické církvi, která měla blízko k Polákům i Kašubům.

    Podle nacistické ideologie patřili Poláci i Kašubové k méněcenným východním národům. Z Kašubů udělali nacisté „volksdeutsche“ (lidové Němce). Podle Himmlera se za několik let měl stát Kašub neznámým pojmem. V květnu 1940 bylo v župě Gdaňsk – Západní Prusy 973 000 Kašubů a Poláků zapsáno na německou „volkslistinu“.

    O německo-kašubské vztahy se zasloužil Günther Grass, syn Kašubky narozený v r. 1927 v Gdaňsku. O osudech Kašubů psal ve svém díle „Plechový bubínek“. Současný premiér Polska Donald Tusk je též Kašub.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 Psáno pro www.ceskenarodnilisty.cz