Kde domov můj, Svatováclavský chorál a další „hymny“

27.10.2014 08:59

 

Autor: Martina Bílá

Svatý Václav

svatý Václav

Je středověk. Stali jsme se účastníky slavnostní chvíle. Chvíle významné pro český národ. Jsme při tom, kdy na knížecí stolec nebo královský trůn nastupuje nový vládce, jsme při tom, když zvítězil nad dobyvateli nebo se jím naopak stal, jsme při tom, kdy zemřel. Vždy v těchto chvílích se rozezní starodávný chorál, pro který se vžil název podle jeho prvního verše: Hospodine, pomiluj ny.

Nejstarší dochovaná zmínka o písni prý pochází z poloviny 11. století, nicméně ona samotná je starší, o čemž svědčí i staroslověnská slova v textu a také ono tajemné a snad až výhružné krleš - zkomolenina - nebo chcete-li verze, Kyrie eleison, tedy zvolání Pane, smiluj se. Jejího autora neznáme, podle tradice bývá někdy připisována dalšímu patronu českých zemí - svatému Vojtěchovi. Máme-li se zabývat písněmi, které se dají v moderní terminologii označit jako "česká hymna", právě ona nemůže chybět. O tom, jak významné místo v české historii zaujímá, svědčí i její pozdější úpravy, kdy se stala inspirací třeba pro díla Antonína Dvořáka nebo Leoše Janáčka.

 

Jan Lucemburský, busta z katedrály sv. Víta, foto: volné dílo

Jan Lucemburský, busta z katedrály svatého Víta

Na úvod k další písni si můžeme představit stejnou situaci, jakou už jsme zmínili. Opět středověk, opět slavnost, jen o několik desítek, možná stovek, let později. K Hospodine, pomiluj ny se přidává svatováclavský chorál.

Původně měl chorál zřejmě tři sloky, postupně pak byly přidávány další. Jeho smysl se ale neměnil. Stále šlo o prosbu věřících, kteří se s nadějí obracejí k patronovi české země o pomoc a ochranu. Jako hymna byl vnímán po dlouhou dobu a v období vzniku samostatného Československa se o jeho oficiálním uznání vedly vážné debaty. Také svatováclavský chorál ožil v dílech pozdějších autorů, dílo Meditace na svatováclavský chorál složil Josef Suk.

 

Zikmund Lucemburský, foto: volné dílo

Zikmund Lucemburský

Ve středověku ještě na chvíli zůstaneme. Přemyslovské panovníky ale vystřídají Lucemburkové, po svém slavném otci a neslavném bratrovi usedá na trůn Zikmund Lucemburský, je začátek 15. století, husitské bouře se blíží. Ať už se na období husitství díváme jakkoliv, chorál Ktož sú boží bojovníci je bezesporu působivý i po staletích. Kdo jej někdy slyšel zpívat velké množství lidí, nediví se křižákům, kterým naháněl hrůzu. Ostatně takto zcela záměrně jej husité velmi úspěšně využívali.

Stejně jako předchozí písně, i husitský chorál inspiroval řadu hudebníků a nejen skladatelů vážné hudby. Téma zpracoval ve svém cyklu Má vlast i Bedřich Smetana.

 

Jiří z Poděbrad, foto: volné dílo

Jiří z Poděbrad

Po husitských válkách a vládě Jiříka z Poděbrad, kdy o Češích bylo, a bohužel nejen v dobrém slyšet, po celé Evropě, nastalo období vlády dynastií, které jako české příliš nevnímáme, na trůně se po dvou Jagelloncích na několik století usadili Habsburkové. Pro jednoho z nich, Františka I., složil Josef Haydn hymnu, kterou znaly a zpívaly generace našich předků: Zachovej nám, Hospodine. A Zachovej nám, Hospodine fungovalo jako oficiální rakouská a později rakousko-uherská hymna i v době, kdy už si Češi dávno zpívali jednu krásnou píseň ze zapomenuté frašky.

Poprvé se píseň objevila před 180 lety ve frašce s názvem Fidlovačka, pod kterou byl podepsán někdejší "miláček národa" Josef Kajetán Tyl spolu s Františkem Škroupem jako autorem hudby. O čem hra vlastně vůbec byla, ví dnes už jen málokdo. My kvůli tomu nahlédneme do publikace Kde domov můj - Státní hymnaČeské republiky v proměnách doby, na které se autorsky podílela Markéta Kabelková:

"Základem děje je milostná zápletka, ozvláštněná nezbytnými intrikami. Neteř poněmčené vdovy Mastílkové Lidunka miluje Jeníka, syna pražského měšťana a ševce Kroutila, který je pravověrnýČech. Mastílkouvá ani Kroutil nechtějí ale o svatbě ani slyšet. Na scéně se objevuje pražský švihák Dudéc (rozuměj Dudek), který by sňatkem s Lidunkou vyřešil své finanční problémy. Na slavnosti Fidlovačka se ale ukáže, že Dudéc je sňatkový podvodník, neboťzároveň vyznal lásku hospodyni vdovy Mastílkové. Pod tlakem konfrontace vdova uzná kvality Jeníka Kroutila a obrátí se i na český jazyk."

Není se asi co divit, že Fidlovačka se mnoha repríz nedočkala, přesněji řečeno, dočkala se reprízy pouze jedné. Nicméně Škroupova Píseň Kde domov můj, kterou v ní zpíval slepý houslista Mareš, ale zůstala a stávala se stále oblíbenější. Zpívala se při národních slavnostech, při kladení základních kamenů Národního divadla, při táborech lidu...Když pak v roce 1918 vznikla samostatnáčeskoslovenská republika, stala se oficiálně její národní hymnou. Neoficiálně jí už byla dávno.

Josef Kajetán Tyl

Josef Kajetán Tyl

K české části hymny byla po vzniku Československa připojena také hymna slovenská - píseň Nad Tatrou sa blýská. Ještě dnes, po více než dvaceti letech samostatnosti, se mnozí po slovech "země česká, domov můj" nadechují a mají pocit, že hymně zkrátka něco chybí.

Mluvíme-li o písních, které si lidé tak oblíbili, že je s většíči menší nadsázkou můžeme postavit skoro na stejné místo jako národní hymnu, nemůžeme vynechat ještě jednu skladbu. Mnohokrát ji zmiňovali pamětníci v souvislosti s těžkým obdobím protektorátu. Její autor dobu okupace nepřežil, jeho tragický osud jí přidal na naléhavosti. Řeč je o Karlu Hašlerovi a Písničce české. Dalo by se jí vytknout ledacos, nicméně v době nacistické okupace svou sílu bezpochyby měla.

 

Z knihy Kde domov můj - Státní hymna České Republiky v proměnách doby

Z knihy Kde domov můj – Státní hymna České republiky v proměnách doby

Vraťme se ale k oficiální a jediné hymně, k písni Kde domov můj. To, že se stala národní hymnou, nebylo nikdy úplně jednoznačněpřijato. Už za první republiky se ozvaly hlasy, že měla být vybrána jiná píseň. Nejčastěji bylo v této souvislosti zmiňováno dílo Bedřicha Smetany. Výhrady byly i proto, že ve státě žila početná německá menšina, které píseň Kde domov můj asi mnoho neříkala. I dnes se objevují názory, že by se více hodily jiné písně.Tradičnější jako Svatý Václave nebo bojovnější jako Ktož sú boží bojovníci. A především prý méně sentimentální a bolestínské. Nicméně ať už se mezi Čechy objevují ti, kterým se hymna nezamlouvá nebo ti, kteří její slova a melodii dokonce ani neznají, stále je však převaha těch, kteří si při slavnostních příležitostech slova "Kde domov můj" zazpívají rádi a často dokonce s hrdostí.

 

 

 

Psáno pro Český rozhlas Radio Praha (http://www.radio.cz/cz/rubrika/hudba/kde-domov-muj-svatovaclavsky-choral-a-dalsi-hymny), redakčně zkráceno.