Kraslice a historie

02.04.2015 19:55

Autorka: Olga Štěpničková

    Podle jedné lidové legendy vznikla tradice rozdávání malovaných vajec poté, co chodili Ježíš s Petrem světem a unaveni poprosili selku v jednom venkovském stavení o nocleh a skývu chleba. Chtěla jim pomoci, ale sama toho k jídlu mnoho neměla. Zašla tedy do kurníku a z právě snesených vajec připravila večeři.

    Ráno se na stole objevila vejce opět celá a k tomu krásně malovaná. Od té doby je selka začala sama malovat a prodávat a zvyk se později rozšířil.

    Jiná legenda praví, že když šel sedlák na trh s vejci, potkal Ježíše Krista nesoucího svůj kříž. Kus cesty mu s ním pomohl, a když vesničan dorazil na trh, zjistil, že má vejce v koši krásně nazdobená. A od těch dob právě na Velkou noc lidé malují a zdobí vejce a obdarovávají jimi své bližní.

http://www.taggmanager.cz/poi_images/3008/6190.jpg

    Nejstarší zdobená vejce (husí), z doby kolem roku 320 n. l., byla nalezena v sarkofágu hrobky ve Wormsu nad Rýnem. V našich zemích jsou barevné skořápky vajec z počátku 11. století potvrzeny archeologickými nálezy na jižní Moravě.

    K dobrým mravům Pražanů patřilo o Velikonocích obdarovat každého kanovníka u sv. Jiří a u sv. Víta osmi kraslicemi.

    O tři století později se slovo kraslice objevuje v nejstarších českých slovnících a v Postille pražských studentů Konráda Waldhausera z roku 1369. Také Tomáš ze Štítného jmenuje na prvním místě mezi jarními svěcenými pokrmy vajce.

    Angličané se rádi chlubí vejci, do kterých královna Viktorie nechala uložit ruční práce svých vnuček, Francouzi zase uchovávají kuriózní vejce, kterým byl obdarován Alexandr Dumas mladší – skrývalo minivydání románu Dáma s kaméliemi.

    Výklad pojmu kraslice není jednoznačný. Neví se, zda je odvozen od slova krášliti resp. krásliti nebo krásnyj – červený. Původně se totiž vejce barvila převážně jen červeně a také Velikonocím se říkalo červené.

Barvy Velikonoc

    Červená barva symbolizuje lásku, ochranu, ale také krev, a ta byla odjakživa povyšována na symbol života.

    Žlutá barva vyjadřuje slunce vítězící nad zimou a příslib nové úrody – zrající obilí.

    Zelená je barvou štěstí, bohatství a plodnosti.

    Od konce 19. století se začala používat i modrá barva a rozšířily se i způsoby zdobení (vyškrabování, olepování slámou, batikování nebo plastika voskem, ovazování, obalování v koření a semínkách).

http://www.taggmanager.cz/poi_images/3008/6189.jpg

    V roce 1895 byla na Národopisné výstavě českoslovanské poprvé vystavena malovaná vejce a od té doby se stala trvalou součástí velikonočních trhů v Praze. Byla svážena z celých Čech, Moravy i Slovenska a stala se předmětem sběratelského zájmu. Z tohoto praktického důvodu se proto začaly místo plných vajec malovat jen vyfouknuté skořápky. Ty však nebyly určeny k obdarování – věnovat takovou skořápku bylo potupou pro obě strany.

    Mimochodem v některých místech na Slovácku se při malování a zdobení nesmělo mluvit, aby se malérečky neprovdaly za brblavé ženichy.

    Nejšikovnější malérečky si vytvořily originální styl a takovou zručnost, že za svůj život ozdobily na tisíce vajec (nejproslulejší jich údajně vyrobila do svých osmdesátin přes 12 tisíc).

 

 

 

 

 

Převzato z iReceptáře.cz