Neošívejte se

10.08.2014 17:36

 Autor: Patrick Ungermann

 

    Já vím. Já vím, že drobná, ale poctivá klempířina nejde pod deset tisíc korun. A jestliže váš prapředek dostál šíleně odvážnému životnímu cíli a zasadil strom, postavil dům a zplodil potomka, pak váš předek (zplozený potomek) musí do oprav domu vložit asi tak dva miliony korun, pokácení nalomeného podehnilého dubiska se všemi kolky přijde na pětimístné číslo, a výživa jeho potomka, tedy vás, to ani nepřipomínám.

Uživit se uměním? S tím je kříž. Foto Křížového vrchu - autor.

 

    Já vím, že voda se nedá pít a patnáct korun za „matonku“ při pitném režimu tři až čtyři litry tekutiny denně nebo včasný příchod odněkud někam za cenu patnáctikorunového lístku MHD a také boty za tisícovku, co jste je nosil do roztrhání tak poctivě, že i když je přijdete po dvou měsících reklamovat, za neústupnost placený prodavač trvá na tom, že bylo třeba přijít už s prasklinkou a ne až se žralokem, a tak dále... Já vím. I já jsem řadový pozemšťan, za což platím drahou daň, a to i bez trvale udržitelného rozvoje. Koneckonců trvale udržitelných možností je v pomíjivém a znovu vznikajícím bytí hmoty pramálo.

    Ale jednu prosbu k vám, který dostáváte, abyste dával, mám. Mám k vám prosbu ve jménu jednoho vymírajícího druhu lidí, chcete-li, spoluobčanů. Až jednou potkáte básníka, malíře či fotografa, který vám ve snaze po nejskromnějším sebeuplatnění nabídne své skutečně povedené dílo za obnos podobající se jeho výrobní ceně, a dílo vám navíc padne do oka, neváhejte a zakupte si je. Proč? Abyste podpořili umělcovu hmotnou životní úroveň? To také. Nebo snad kvůli budoucí proslulosti předmětu vámi (právě vámi) zakoupeného? Třeba i tak. Ale hlavně kvůli tomu, aby vám domov zabydlovalo něco hezkého, něco vámi samými posuzované jako hezké. Část vašeho vlastního krásna. A abyste neměli nepořádek v životních hodnotách. Aby vám na prvním místě, po tom nejnutnějším, mohla zůstat touha po dobrovolném výběru trvalejších hodnot, přesvědčujících vás, že život není jenom zaběhnutá cesta s několika oficiálními zastaveníčky při takzvaných tradičních životních zlomech, na něž se tradičně vesele či tradičně smutně po celý další život vzpomíná.

    Takže, až se vám poštěstí potkat básníka, malíře či fotografa, který vám ve snaze po nejskromnějším sebeuplatnění nabídne své skutečně povedené dílo, co vám navíc padne do oka, neošívejte se a berte! Proč? Protože jste potkali světlonoše, lampión za soumraku, hvězdu na nebi a ta se rozhodla spadnout kvůli vašemu šťastnému přání.