Nedělní zamyšlení: Nezapomenutelný domov

06.07.2014 11:38

Autor: Hugo Scholz

          Broumovsko, domov můj, nikdy nezapomenutý, nikdy neztracený! Žije v každém, kdo jedl chléb jeho načervenalé půdy a pil vodu jeho průzračných studánek. Tluk jeho srdce zní generacemi a bude doznívat i v příštích pokoleních. Jaká to požehnaná krajina, plná síly a naplnění!

           Můžeme nabýt dojmu, že Bůh ve dnech stvoření zadržel nad ní svojí žehnající ruku déle než nad jinými kouty světa. A snad jako hříčku napodobil ještě jednou krásu české země tím, že stvořil další věnec hor s údolím, protknutým řekou. I střízlivému pozorovateli, nahlížejícímu do mapy, je nápadné vyklenutí hranice mezi Valbřichem a Kladskem, zaříznuté do hrabství kladského.
            Od vnitrozemí Čech i Slezska se zrcadlí a nechybí zde nic z pokladů české obilnice a slezského lnářství, stejně jako dřevo a kámen ani jiné dary, zakládající život a blahobyt města i kraje.
            A toto město, vybudované na vyvýšenině uprostřed krajiny s mnoha věžemi a bohaté uměleckými výtvory, připomínajícími větší centra, není i zde kousek srdce a zářícím středem?
            Broumov – až v dáli má jeho jméno význam a zvuk, v dějinách, vědě a umění i řemeslech. Ale silněji ještě zní pojmu domova, protože v něm je obsaženo vše, co zde probíhalo ve staletích osídlování, práce a snažení, v oslavách i radovánkách, ale také za časů válek a nouze, valících se přes tuto zem. Z Broumova vycházejí cesty do údolí, ve kterých stojí podél potoků dvory sedláků a domy dělníků, až k horským lesům, z nichž přitéká voda do Stěnavy, té velké vody, jež šumící teče podél starých městských hradeb do kladského kraje, k Nise a Odře. Krajina je protkána potůčky, podobnými žilkám mnohotvárného zeleného listu, které sovu krví živí načervenalou zem.
            A ta půda! Jak dýchala, když ji na jaře sedláci otevírali svými bránami nebo na podzim pluhy obraceli hroudy! Jak se táhla pole od meze k mezi v měnících se obrazech ročních období, v barvách červené hnědi až po zeleň růstu a zlato žní. A jaké barevné odstíny bylo ještě možno najít mezi dlouhými políčky žita a pšenice, ovsa a ječmene! Byla tu i pole s nádhernými světlomodrými květy lnu, jiná se žlutými květy řepky, na krajích polí zářila červeň vlčího máku protkaná modří chrp. Vlnily se klasy, pak se řadily panáky obilí, po vyorávači brambor bobtnala běl bramborových hlíz a šířila se vůně země, řepa se vršila na hromadách a tyčily se sušáky s jetelem. Všechno to požehnání dobré země!

 

 

 

 

 

V našem nakladatelství vyšla kniha o Broumovsku

S PLAMENEM KOLEKTIVIZACE V ZÁDECH

 

 


BROUMOVSKO MŮŽETE NAVŠTÍVIT SPOLEČNĚ S NÁMI

V SOBOTU 9. SRPNA 2014.

VÍCE ZDE

 

 

 

 

 

 

 

 

Text z knihy BERGMAN, Petr a kol.: Broumovsko. Broumov, TUŽ se, Broumov!, 2003. Přepsal a zkrátil J. Žák.
Obrázky pochází z portálu hradec.idnes.cz