Ostravská operace byla mistrná válečná akce

08.05.2015 10:40

Bohumil Kartous hodnotí naladění naší bezkonfliktní mládeže slovy: „Jejich smůlou je, že druhá vlna normalizace v duchu pěstování radostného kapitalismu s výhledem na světlé zítřky je postihla v době, kdy si člověk vytváří postoj ke společnosti, tedy i empatii, solidaritu a potřebu zachování a rozvoje společenské svobody.“

Smůlu veřejného mínění znásobuje druhá vlna studené války. Svým způsobem jsou někteří z nás v rozpacích ze skutečnosti, že Československo před sedmi desetiletími osvobodila právě Rudá armáda. Kdyby to alespoň šlo zařídit, aby Rudoarmějci nebyli sovětskou silou a nebyli mezi nimi Rusové.

Normalizační hlouposti lze poměrně úspěšně čelit chytrostí a fakty. V bitvě o Ostravu, která úplnému zhroucení německého obranného valu v Čechách předcházela, vydechly tisíce obětí války. Mrtví Rudoarmějci se na lidských ztrátách z bitvy podíleli devatenácti dvacetinami. Němečtí stratégové dobře chápali, že u Opavy a Ostravy se zápasí o Berlín.

 

Patrick Ungermann

 

Ostravská operace byla mistrná válečná akce

Autor: Boleslav Navrátil

S odstupem let se průběhem Ostravské operace z dubna 1945 zabývali nejen vojenští a civilní historikové, ale také prostí občané, které tato největší bitva druhé světové války na našem území zajímá. Připomeňte si s námi boj o tuto část Slezska a Moravy - nepostrádá totiž žádné atributy skvěle vedené bitvy.

1. československá samostatná tanková brigáda postupovala od Hrabyně, jež je na významném strategickém kopci a byla největší překážkou postupu na Ostravu, do velké Polomi.

1. československá samostatná tanková brigáda postupovala od Hrabyně, jež je na významném strategickém kopci a byla největší překážkou postupu na Ostravu, do velké Polomi.Autor: Archiv Slezského zemského muzea

Především ale její druhá část. S tím se musejí smířit i ti, kdo argumentují faktem, že na straně sovětské armády byla hrubá přesila.

Jenže přístupy k Ostravě měly téměř neprostupné obranné valy. Navíc Hitler obránce vyzval k tuhému odporu, když prohlásil: „Vydáte-li Moravskou Ostravu, vydáte Německo…“

Když v lednu 1945 postoupily sovětské jednotky k Odře, začalo se sovětské velení připravovat k útoku na Moravskou Ostravu. Měla být získána bez masivního ničení, zatímco Němci z ní chtěli – pokud jde o obranu – učinit druhý Stalingrad.

Velitelem 4. ukrajinského frontu byl armádní generál Ivan. J. Petrov. Měl k dospozici přibližně 270 tisíc mužů, 6000 děl, tři stovky tanků a 430 letadel.

Síly nacistického uskupení Heinritz, které bránilo přístupy k Ostravě, byly přibližně poloviční. Nicméně Němci využili souvislý pás betonových pevností, které byly postaveny ještě před válkou.

Tato linie byla bez nejtěžích děl a bombardovacího letectva v podstatě nepřekonatelná. Pevnosti totiž odolávaly i dělům ráže 205 milimetrů.

Opavu sovětské dělostřelectvo rozstřílelo

Navzdory tomu sovětské velení očekávalo, že za první tři dny od počátku útoku, který začal 10. března, postoupí Rudá armáda zhruba120 kilometrů. Ve skutečnosti postoupila jen o devět kilometrů, a to za obrovských ztrát.

Velitelem německé 1. tankové armády byl známý generál Walther Nehring, veterán Afrikakorpsu. Právě on dokázal velmi mistrně odrazit sovětský útok vedený z Polska.

Sovětské velení proto rozhodlo, že neprostupnou obrannou linii vedoucí k Moravské Ostravě nebude dobývat čelně, ale obejde ji. Došlo k přesunu značného množství vojsk do prostoru na jih od polského města Ratiboře. Velení tohoto armádního uskupení převzal od generála Petrova generál Andrej I. Jeremenko.

K Ratiboři byly přisunuty další posily, například jednotky 1. gardové armády, které si Jeremenko od generálního štábu důrazně vyžádal.

Ještě více na západ se přemístila 38. armáda a s ní i 1. československá samostatná tanková brigáda. K tomu je potřeba připomenout, že 59. a 60. armáda zničila pozice německých vojsk u Ratiboře. Koncem března byly osvobozeny Sudice a Třebom. Sovětská vojska se postupně dostala až k dobře opevněné Opavě.

O té – na rozdíl od Ostravy – se nikdo nezmiňoval jako o chráněné. Byla dobývána bezohledně s pomocí těžké dělostřelecké palby. Ve městě probíhaly pouliční boje, zničeno bylo celkem880 domů, dalších80 procent bylo těžce poškozeno.

Slavný tank zasáhla pancéřová pěst

Vedle Opavy pak probíhaly těžké boje o Hrabyň, protože při postupu k této obci bylo nutné zdolávat kopec. Tady se bojovalo nejdéle, neboť temeno svahu mělo jako nejvyšší bod terénu velký strategický význam.

Němcům bylo jasné, že padne-li Hrabyň, bude otevřen volný přístup k Ostravě. Obec byla proto osvobozena až 27. dubna, v bojích přišlo o život 280 sovětských vojáků.

O tři dny později překonaly sovětské a československé tanky brod přes řeku Odru u Zábřehu nad Odrou, a to v místě zvaném U korýtka. Postupovaly hlubokým úvozem nedokončené železniční trati a dostaly se do týlu nepřítele v místě zvaném Zábřeh-Družstvo.

Pak se hnaly Zengrovou ulicí směrem k Vítkovicím. Slavný tank číslo 051 se dostal k večeru 30. dubna 1945 přes most na území Slezské Ostravy, kde byl zasažen pancéřovou pěstí. Moravská Ostrava byla osvobozena.

V následujících dvou dnech dobyli Sověti všechny obce, které dnes tvoří takzvanou velkou Ostravu. Německé jednotky pak ustoupily posledním volným koridorem od Bohumína do Frýdku, Místku a dále do Frenštátu pod Radhoštěm.

ěhem Ostravské operace přišlo o život 20 tisíc sovětských a tisíc československých vojáků.
Zdroj: http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/ostravska-operace-byla-mistrna-valecna-akce-20150225-2bsc.html

 

Zdroj: http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/ostravska-operace-byla-mistrna-valecna-akce-20150225-2bsc.html

převzato z: http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/ostravska-operace-byla-mistrna-valecna-akce-20150225-2bsc.html