Pastýři noci

27.03.2015 14:23

Hrstičkou přiléhavých slov vyjádří tolik, na co romanopisec potřebuje přinejmenším několik zhusta košatých vět.

Básnící – nepřestávají mne udivovat a přitahovat schopností vniknout do nitra života, do lidských srdcí stručně a jasně. Díky nim je vám hned jasné, že „účel světí investiční prostředky“ a že „zákony revoluce jsou ústním podáním spravedlnosti“. A také pochopíte, že za sice se vždy skrývá nějaké to ale: „každý je strůjcem svého osudu“: naivní představa, a co manipulace?“

Básníci - citlivě reagují i na současnost. Jejich verše odrážejí drsnou skutečnost, do níž se naše vlast dostala a v níž dokonce s profesorem bezdomovcem se lze setkat na skládce.

Básníci - nahlížejí do našeho druhého já, kdy „vzhled není všechno/ Pravá stránka/  Naší osobnosti/ Je v nás“ – uvnitř.

Básnící – sídlí v nich duše mudrce, filozofa, glosátora veškerého dění u nás doma i na planetě Zemi. Zobrazují svět, který má sice řadu chyb, ale vzdor jim je krásné v něm žít: „ Kdyby jen láska vládla světu,/ kdyby jen v lásce měl svět metu/ … Kdyby nebylo tolik těch kdyby,/ svět by neměl žádné chyby…“

Básnící – nad světem nelámou hůl. Dávají i naději pro budoucnost: „Až zítra budem zas chtít naslouchat/ Možná nás někdo vyslyší/ Až zítra budeme zas chtít zachraňovat svět/ Možná zachráníme kousek sebe…“

Pastýři noci jsou obrazem naší doby, jak ji vnímají čeští básníci, žijící doma i v zahraničí - ve Švédsku, na Slovensku či v USA. Jsou důkazem, že ten svět se zmenšuje nejen díky technice, nejen zásluhou sociálních sítí, ale také silou slova, silou básně.

Do almanachu přispěli veršotepci zkušení a slavní, vešlo se však do něj rovněž talentované a nadějné mládí. Básnící moudří, s rozhledem i nadhledem, citlivě vnímající běh pozemského života. Básníci, pro něž lhostejnost a netečnost jsou pojmy zcela cizí, básníci schopní reflexe. Je dobře, že naše společnost o ně (zatím?!) nepřišla. Chtělo by se zvolat: Kéž bychom jich měli víc!

Počin Vladimíra Stibora a kolektivu, vydání Almanachu české poezie Pastýři noci, rozhodně zaslouží ocenění.

(Vydal Milan Hodek, Hradec králové; www.paperjam.cz; stibor.vladimir@centrum.cz)

                                                                                    Jana Vrzalová