Polský dabing, český dabing a do toho studenti

05.01.2014 00:40

Autor: Patrick Ungermann

Spousta lidí zná ten hlas. Klidný, nevzrušený pán odříkává polský text. V pozadí propuká milostná nebo akční scéna, co nutí herce vyšroubovat mluvu do extatického zvolání „ou!“. Do toho polský dabér, nevyvedený z míry, klidně a zřetelně oznámí: „och“. Znám mnoho vtipných fanoušků polského dabingu. Všichni svého oblíbeného, nevzrušeného pána poslouchají a vědí, že tohle je skutečný svéráz.

 

Jestlipak víte, že náš dabing dosáhl světového prvenství? Zvláštní pocta patří Františku Filipovskému, že vytvořil Louise de Funése zdařilejšího, než je originál. Poděkování směřuje k Jiřímu Krampolovi, že jím namluvený Belmondo je skutečný pan Belmondo. Kdopak z široké veřejnosti by věděl, že naši herci u špičkových mikrofonů šroubují mluvu do extatických výšin, že jim tečou slzy a kolem pobíhají tři, čtyři další lidé s plnýma rukama práce. Proč? Poněvadž tito další lidé musí dopodrobna napodobit všechny další zvuky od kapání z vodovodu, po vřískot při hromadné scéně.

 

Středoškoláci nedávno vtělili do petice proti dabingu pět důvodů, proč si přejí dabování nahradit původním zněním s titulky: Aby se mládež víc pocvičila v angličtině a tedy, aby u televize trávila čas smysluplně. Aby původní znění pořadů naplnilo vzdělávací funkci televize. Titulky by mohly pocvičit děti ve čtení a zabrání nekvalitně prováděnému dabingu.

 

Skutečně výborné namluvení pořadu opravdu trvá týdny a tak dlouho je nutné platit veškeré výlohy. Při škudlivém honorování musí být práce s namluvením krátká, krátká tak tři dny nebo i den. A kolik je těch vysílacích kanálů? A namluvit se musí mraky filmů! To už musí být fofr je převést do češtiny! A jak je fofr, ledacos se přehlédne, nedomyslí, nedoladí. 

 

Ale: Usledovali jste za den čtyřicet kanálů? A má při rozšiřování kulturního rozhledu jít pouze o filmy z anglicky mluvících zemí? A vstřebávají televizní pořady jenom anglicky mluvící děti a mládež?

 

Ohledně titulků v cílových jazycích mám dva osobní postřehy: Úplně je nestíhám číst. Jsem přeučený levák se zkříženou lateralitou, neboli mám dominantní pravou ruku, ale levé oko. Jako středoškolský učitel jazyků vím, že je mezi středoškoláky tolik dyslektiků, dysgrafiků a lidí s diagnostikovanou ADHD, že se už léta pracuje na zjednodušené abecedě. Za jakého předpokladu stihnou tihle středoškoláci vnímat titulky pod snímkem? Snad, budou-li titulky krátké. A teď můj druhý postřeh: Vzhledem k jazykové vybavenosti mohu v původním znění sledovat ruský a anglosaský pořad. Pokud je to film pro náročnějšího diváka, kde už se opravdu něco mluví, nevtěsnají se všechna slova do krátkých titulků, a tak se čtou titulky okleštěné, se spoustou vynechávek. Jakoupak asi mají cenu?

 

Pisatelé a podporovatelé petice za konec českého dabingu jistě vědí, že mnoho zahraničních filmů na nosičích dé vé dé si po několika cvaknutích ovladačem bez potíží pustíme v původním znění. A já vím, že široký okruh středoškoláků prosedí daleko víc času u počítače než u televize. Na počítači už ovšem vůbec není problém si snímek pustit v originále. Potíž se vstřebáváním dat z počítače hledejme jinde – dívám se ještě na poučný film, co mi prohlubuje znalosti jazyků, nebo už pouze vstřebávám sled rychlých sestřihů, které se nápadně podobají počítačové hře?

Vyšlo v Orlickém týdeníku