Půjčíš mi pětku?

03.08.2014 08:25

Autor: Jindřich Žák

    Máš pětku? Půjčíš mi pětku? Stojí to jednu pětku! Kde se v minulosti vzal výraz pětka pro desetikorunu? Když jsem byl malý, dlouho jsem nechápal a popravdě nechápal jsem až do nedávna. Nikdy jsem se po tom nepídil. Nikdy jsem nad tím hlouběji nepřemýšlel a bral jsem to jako zavedený úzus. Věřím, že nejsem sám.
            Kde se ona tajemná „pětka“ vzala, jsem zjistil až ve chvíli, kdy jsem si chystal příspěvek na přednášku a o poválečném Československu. Na přednášku, kde jsem hovořil o měnových reformách. Jedna z takových měnových reforem nastala 2. srpna 1892 a měnila současné oběživo zlatý na koruny a to v poměru 1:2.
            „Starý“ Zlatý složený s krejcarů, v Rakousku gulden, v Uhrách forint a v Čechách zlatka či zlatý nebo zlatník, uvolnil místo „nové“ koruně, složené ze sta haléřů. K této zásadní změně došlo především z toho důvodu, že nová měna měla být již 100% krytá zlatem, které v tehdejší době bylo nejstabilnějším drahým kovem. Mnohem více stabilnějším než hojně používané stříbro, které výrazně oslabilo především díky objevení stříbrných dolů v Jižní Americe. Samotné prosazení nové měny však nebylo nijak jednoduché a dlouhých osm let docházelo k „dvojmění“, kdy byly v oběhu obě dvě měny. Teprve až 1. ledna 1900 bylo definitivně zakázáno používání staré měny.

    Nic nebylo novinkou! Rakousko-Uherské centralistické úřady nehledaly žádné novoty, a proto ani koruna nebyla novým výmyslem. Inspirace vzešla z francouzské la couronne d'or ze 14. století a z anglické crown z 16. věku. Název pravděpodobně vznikl od královských mincí, tedy od mincí, na kterých byl vyobrazen panovník nebo alespoň jeho koruna.

    Nová měna neplatila pouze v habsburském mocnářství, ale také v Lichtenštejnsku a každá země měla své mince, stejně jako dnes Euro, rozlišené. Avers mince byl stejný, podobizna císaře Františka Josefa I. Na reversu pak měla každá země vyobrazenou svou královskou korunu. Mince v hodnotách  1, 2 a 5 byly raženy ze stříbra, mince v hodnotě 10, 20 a 100 byly zlaté a od roku 1901 se začaly objevovat i první korunové bankovky. Bankovky byly nejdříve v hodnotě 10 a 20 korun a o rok později byly do oběhu zavedeny bankovky v hodnotě 50, 100 a 1000 korun.


            Korunovou měnu si naše země drží dodnes a možná díky své oddělenosti od ostatních měn se nám prozatím daří vyhýbat se velkým výkyvům měn „světových“. I když ne vždy měla naše koruna na mincích ustláno. Při měnové reformě v roce 1919 se objevovaly hlasy, že koruna je mocnářský přežitek a že tedy nová vlast potřebuje i nové peníze. Lidé shromáždění kolem akademické obce historiků navrhovali, že nová měna by se měla jmenovat Československý Říp či Československý Lev. Jiná skupina naopak navrhovala název Československý Sokol. Ministr financí, Dr. Alois Rašín, navrhoval název Československý frank, ale nakonec převládl rozum a novotvary byly zavrženy. Nová měna se jmenovala Koruna československá.

    Další velkou reformou byla měnová reforma v roce 1945 a 1953, která je označována za největší okradení občanů v naší zemi. Avšak o těchto a jiných snad někdy příště a nebo zbude-li čas, na některé z přednášek.