Šumné stopy v Bulharsku: mosty a pivovary jdou Čechům nejlépe

29.11.2014 20:28
Autor: Alena Řezníčková

    Česká kulturní okupace. I tak se hovoří o určitém období v bulharských dějinách. Mezi nejslavnější patřila rodina Prošků, dva bratři a dva bratranci. Stavěli a projektovali zde mosty, pivovar i parlament, věnovali se urbanismu.
 

    Nadvláda Turecka trvala v Bulharsku přibližně 500 let. Když skončila v roce 1877 až 1878 rusko-tureckou válkou, nechyběli u toho ani Češi. Inženýr Jiří Prošek, rodák z Berouna, který přijel do Bulharska budovat železnici, se stal válečným zpravodajem, jehož články oceňovali v mnoha státech Evropy.

    Prošek se dokonce zapojil aktivně do války: nechal rozebrat 200 metrů kolejí nad Odrinem, a tak Turkům překazil včasný přesun posil na místa bojů v průsmyku Šipka. Rusové i díky tomu vyhráli, a tak po vyhlášení nezávislého bulharského státu dostal od ruského cara Alexandra II. Řád zlaté šavle a Řád svaté Anny.

 

Na stavbě budovy bulharského parlamentu se významně podílel i Josef Prošek,

Na stavbě budovy bulharského parlamentu se významně podílel i Josef Prošek, mimochodem i zakladatel bulharského těsnopisu!

Mosty jako památníky

    Za Jiřím Proškem přišel bratr Teodor (bulharsky Bogdan), pak i bratranci Josef a Václav. Stavěli mosty, železnice, ale také pivovar. A také se starali o urbanistické plány a rozvoj měst, zejména Sofie. I díky nim se často hovoří o "české kulturní okupaci" Bulharska. Česká menšina v Bulharsku představovala kolem roku 1900 několik tisíc lidí. Čeští hudebníci, stavitelé a malíři se zde postupně vypracovali mezi podnikatelskou a kulturní elitu.

    Mezi nejznámější dochované památky po rodině Prošků (většinou studovali na ČVUT v Praze) patří dva mosty v Sofii, Orlí a Lví. Zatímco první symbolizoval propuštěné vězně z rusko-turecké války, Lví byl postavený na počest čtyř popravených bulharských knihkupců Turky. Čtyři bronzoví lvi jsou dodnes obrovským symbolem, proto jsou zobrazeni například i na bankovce s hodnotou 20 leva.

    A pokud dnes působí Sofie jako evropské velkoměsto, mají na tom velký podíl právě zástupci rodiny Prošků, kteří se zasloužili o nové urbanistické plány do té doby nepříliš významného města, Sofie měla tehdy pouze 18 tisíc obyvatel.

České pivo z českého chmele

    A samozřejmě by to nebyli Češi, kdyby si do ciziny nepřinesli lásku ke zlatému moku. V Sofii postavili Proškové v letech 1881 až 1884 vlastní pivovar, v té době největší a nejmodernější na Balkáně.

    Pivo vařili čeští sládkové, a výborně, to dokazují i Zlaté medaile udělené v Amsterodamu a o rok později i v Praze. Bohužel nedávno musel pivovar z velké části ustoupit stavbě velkého nákupního centra.

    Jiří Prošek se stal zakladatelem Bulharského spolku inženýrů a architektů, ale hlavním zdrojem příjmů firmy (fungovala do roku 1947, kdy ji znárodnili komunisté) byla tiskárna, v níž se tiskly noviny, ale také zákony, vládní věstníky i normy.

    Proškové aktivně působili také mezi krajany, zasloužili se o vznik Národního domu T. G. Masaryka, ve kterém působila česká škola a knihovna nabízející deset tisíc svazků a později i gramofonové desky. Funguje dodnes.

 

Pivovar rodiny Prošků představoval dříve obrovský komplex budov. Většina musela

Pivovar rodiny Prošků představoval dříve obrovský komplex budov. Většina musela ustoupit výstavbě nákupního centra.

 

    Vedle bratrů a bratranců Proškových však v Bulharsku uspěla i řada dalších Čechů, například Konstantin Jireček, vůbec první autor Dějin Bulharska a ředitel Národní knihovny, v letech 1881 až 1882 se stal dokonce bulharským ministrem osvěty. Bratři Škorpilové se zase označují za zakladatele bulharské archeologie.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj: http://bydleni.idnes.cz/sumne-stopy-v-bulharsku-0wb-/architektura.aspx?c=A130319_152342_architektura_rez