Trest za urážku hlavy státu aneb Zákon č. 50/1923

19.11.2016 08:04

Díky tomu, že se v poslední době rozhořel spor o to, kdo a kdy by měl být trestán za urážku hlavy státu a také proto, že nemáme zákon, který by tento problém řešil, rozhodli jsme se zveřejnit část zákona č. 50/1923 Sb. - Zákon na ochranu republiky. Současná média a mnozí ústavní i neústavní činitelé se ohání tím, že zákon podobného ražení, tedy zákon, který by trestal slovní i fyzické napadání hlavy státu a dalších státních představitelů, je komunistickým přežitkem. Nevěříme, že náš malý a omezený mediální prostor dokáže změnit veřejné mínění, avšak alespoň věříme v to, že našim čtenářům dáváme další dílek do této mozaiky. Pro současnou dobu by jistě byly uplatnitelné paragrafy 9, 10 a 11 níže uvedeného zákona.

 

Všichni neustále voláme po politické etice. Voláme po slušnosti našich politiků a jejich vystupování... Jdeme jim příkladem?

 

Vykřikování a pískání při projevech bez toho, aby se dala šance na domluvení?

                    - Svůj nesouhlas přeci můžeme dát najevo až ve chvíli, kdy víme, o čem se hovořilo.

Házení vajíček a plesnivých potravin?

                    - Krom toho, že děláme svinčík, který poté neuklidíme. Musíme se opravdu snižovat na úroveň barbarů?

 

Nechceme moralizovat, avšak jednomu občas zůstává rozum stát, když se křičí "Politickou etiku a slušné chování!!!" a následně z ruky, která patří k těmto ústům, letí vajíčko na prezidenta a to za křiku, pískání a dalších zvuků, které tentýž jedinec vydává. K závěru jen malá řečnická otázka. Jak by za První republiky byly trestány současné útoky na hlavu státu? Při své odpovědi se prosím odprostěme od takových formulací, že současný prezident si to nezaslouží, nebo "to není můj prezident". Smiřme se s tím, že je zvolený a tudíž bychom jej měli, v rámci slušných občanských norem, respektovat.

 

                     50/1923 Sb.

                  ZÁKON

                     ze dne 19. března 1923

                      na ochranu republiky

 

 

   HLAVA II.

       Poškozování republiky a útoky na ústavní činitele.

 

                               § 4

 

                              Prorada.

 

     1. Zmocněnec republiky, který při  jednání s cizí mocí poruší

své povinnosti, ač ví, že tím poškodí důležitý zájem republiky,

     kdo zničí,  odstraní, utají, poruší nebo  padělá listiny nebo

jiné důkazy o  právních poměrech republiky k jinému  státu, ač ví,

že tím poškodí důležitý zájem republiky,

     trestá  se  za  zločin  žalářem  od  jednoho  do  pěti  let a

spáchal-li čin v úmyslu, aby poškodil republiku, těžkým žalářem od

pěti do deseti let.

 

     2. Spáchal-li  viník čin  z  hrubé  nedbalosti, trestá  se za

přečin tuhým vězením od jednoho měsíce do jednoho roku.

 

                               § 5

 

                      Zrada státního tajemství.

 

     1. Kdo  vyzradí  přímo  nebo  nepřímo  cizí  moci skutečnost,

opatření nebo předmět, jež vláda tají v takovém zájmu mají zůstati

utajeny před cizí mocí,

     kdo vyzvídá takovou skutečnost, opatření nebo předmět, aby je

vyzradil přímo nebo nepřímo cizí moci,

     trestá se  za zločin žalářem  od šesti měsíců  do pěti let  a

spáchal-li čin v úmyslu, aby poškodil republiku, těžkým žalářem od

pěti do deseti let.

 

     2. Kdo  hrubou  nedbalostí  způsobí,  že  taková  skutečnost,

opatření nebo předmět  se stanou nebo mohou se  státi známými cizí

moci, ačkoli podle svého veřejného postavení je povinen uchovávati

je v tajnosti neb ačkoli mu taková povinnost byla výslovně uložena

hledíc na  jeho služební nebo  smluvní poměr, trestá  se za přečin

vězením od osmi dnů do šesti měsíců.

 

                               § 6

 

                           Vojenská zrada.

 

     1. Kdo  za  války  opatřuje  nepříteli  nějaký  prospěch nebo

způsobí škodu  branné moci nebo vojenským  podnikům republiky nebo

jejího spojence, příslušník   republiky,   který    za   války   koná   službu

v nepřátelském vojsku, trestá se  za zločin těžkým  žalářem od tří  do pěti let,  za

okolností zvláště přitěžujících těžkým  žalářem od pěti do dvaceti

let nebo na doživotí.

 

     2. Stejně se trestá:

     kdo vyzradí  cizí moci nebo  nepřímo skutečnost, že  opatření

nebo předmět, jež mají zůstati utajeny pro obranu republiky,

     kdo vyzvídá takovou skutečnost, opatření nebo předmět, aby je

vyzradil přímo nebo nepřímo cizí moci,

     kdo  za těmito  účely s  někým se  spolčí nebo  vejde ve styk

přímý  nebo nepřímý  s cizí  mocí nebo  s cizími činiteli, zejména

vojenskými nebo finančními.

 

     3. Kdo  vědomě  ohrožuje  obranu  republiky  tím,  že vyzradí

osobně  nepovolané  skutečnost,  opatření  nebo  předmět, jež mají

zůstati utajeny pro obranu republiky, nebo tím, že vyzvídá takovou

skutečnost,  opatření   nebo  předmět,  aby   je  vyzradil  osobně

nepovolané,  trestá se,  není-li čin  přísněji trestný,  za zločin

žalářem od šesti měsíců do tří let.

 

     4. Kdo  hrubou  nedbalostí  způsobí,  že  taková  skutečnost,

opatření nebo předmět  se stanou nebo mohou se  státi známými cizí

moci, ačkoli podle svého veřejného postavení je povinen uchovávati

je v tajnosti neb ačkoli mu taková povinnost byla výslovně uložena

hledíc na  jeho služební nebo  smluvní poměr, trestá  se za přečin

vězením od osmi dnů do šesti měsíců.

 

                               § 7

 

         Tresty za některé útoky na život ústavních činitelů.

 

     1. Pokus zločinu vraždy (§ 134 zákona ze dne 27. května 1852,

č. 117 ř.z., § 278 zák. čl. V z r. 1878, a § 413 zákona ze dne 15.

ledna 1855, č.  19 ř. z.), zločin úmyslného  zabití člověka (§ 279

zák.  čl. V  z r.  1878) i  pokus tohoto  zločinu trestá se těžkým

žalářem doživotním, byl-li spáchán na presidentu republiky nebo na

jeho náměstku.

 

     2. Týmž trestem  trestají se tyto  činy, byly-li spáchány  na

předsedovi  vlády,  členu  vlády  nebo  členu  zákonodárného sboru

u výkonu jich pravomoci nebo pro tento výkon nebo vůbec pro jejich

činnost v životě politickém, jakož i byly-li spáchány na guvernéru

Podkarpatské  Rusi nebo  na členu  státního soudu  u výkonu jejich

pravomoci nebo pro tento výkon.

 

     3. Ustanovení čís. 1 a 2 vztahuje se také na činy, které byly

spáchány   na   bývalém   presidentu   republiky,  jeho  náměstku,

předsedovi vlády, členu vlády, guvernéru Podkarpatské Rusi a členu

státního  soudu pro  výkon jejich  pravomoci, vyjma  že tyto osoby

byly  své hodnosti  zbaveny v  důsledku rozsudku  senátu, rozsudku

trestního soudu nebo nálezu disciplinárního.

 

     4. Trestem  uvedeným pod  čís. 1  se trestá,  neustanovuje-li

platné právo trestu přísnějšího,  ten, kdo spolupůsobí ke spáchání

nebo  při  spáchání  vraždy   nebo  úmyslného  zabití  člověka  za

okolností na  osobách uvedených pod  č. 1  až  3, a to  i když čin

nebyl  dokonán.  Ukazuje-li  menší  míra  na  menší  trestnost, je

trestem těžký žalář od deseti  do dvaceti let. Této mírnější sazby

nelze  však  užíti  na  účastníka,  je-li  pachatelem osoba mladší

dvaceti let.

 

     5. Doživotním těžkým žalářem trestá  se také ten, kdo spáchal

některý z činů uvedených pod č.  4 v době mezi dokonaným osmnáctým

a dvacátým rokem svého věku nebo  kdo v tomto věku spolupůsobil ke

spáchání nebo  při spáchání takového činu,  a to i když  čin nebyl

dokonán. Ukazuje-li menší míra účasti  osoby mladší dvaceti let na

menší trestnost, je trestem těžký žalář od pěti do dvaceti let.

 

                               § 8

 

                Tělesné poškození ústavních činitelů.

 

     1. Kdo úmyslně poškodí na těle presidenta republiky nebo jeho

náměstka, kdo  úmyslně  poškodí  na  těle  předsedu  nebo člena vlády u

výkonu jich pravomoci  nebo pro tento výkon nebo  vůbec pro jejich činnost v politickém

životě, kdo  úmyslně poškodí  na těle  předsedu zákonodárného  sboru,

guvernéra  Podkarpatské Rusi  nebo člena  státního soudu  u výkonu

jich pravomoci nebo pro tento výkon,

trestá se za zločin žalářem od šesti měsíců do pěti let.

 

     2. Způsobil-li vinník svým těžké  poškození na těle nebo smrt

nebo nebezpečí  takového výsledku, je trestem  těžký žalář od pěti

do dvaceti let.

 

     3. Měl-li  vinník v  případě čís.  1 nebo  2 úmysl  způsobiti

poškození  těžké, je  trestem těžký  žalář od  pěti do dvaceti let nebo na doživotí.

 

     4. Spáchal-li vinník čin dříve  než dokonal dvacátý rok svého

věku,  je v  případě čís.  2 a  3 trestem  těžký žalář  od dvou do deseti let.

 

     5. Těmito  ustanoveními  chráněny  jsou  také  osoby  uvedené v § 7, čís. 3.

 

                               § 9

 

               Spolčení k útokům na ústavní činitele.

 

     Kdo se  s někým spolčí k  tomu konci, aby byl  spáchán zločin

uvedený v § 7 nebo 8 neb aby takové činy byly páchány,

 kdo vědomě podporuje jakýmkoliv způsobem takové spolčení nebo

jeho účastníky, trestá se za zločin žalářem od jednoho do pěti let.

 

                              § 10

 

     Násilí proti ústavním činitelům neb osobování si jich moci.

 

     1. Kdo  užije násilí,  aby působil  v určitém  směru na výkon

pravomoci presidenta  republiky nebo jeho  náměstka, zákonodárného

sboru,  jeho předsedy,  předsednictva, výboru  nebo komise, vlády,

předsedy nebo člena vlády nebo guvernéra Podkarpatské Rusi neb aby

jim v takovém v takovém výkonu bránil nebo jej mařil,

kdo proti nim užije násilí za výkon jich pravomoci,

 trestá  se  za  zločin  žalářem  od  jednoho  do pěti let, za

okolností zvláště  přitěžujících těžkým žalářem od  pěti do deseti let.

 

     2. Kdo  svépomocně sám  nebo ve  spojení s  jinými si osobuje

pravomoc  vyhrazenou  presidentu  republiky,  zákonodárnému sboru,

vládě, guvernéru  Podkarpatské Rusi, sboru  vykonávajícímu trestní

soudnictví nebo veřejnou správu, trestá se zločin žalářem od šesti

měsíců do jednoho roku,  za okolností zvláště přitěžujících těžkým

žalářem od jednoho do pěti let.

 

                              § 11

 

                    Urážka presidenta republiky.

 

     1. Kdo před  dvěma nebo více lidmi  presidentu republiky nebo

jeho náměstku  na cti ublíží vyhrůžkou  zlého nakládání nebo jiným

hrubě zneuctívajícím projevem nebo ho uvede ve veřejný posměch,

kdo pronese  o něm obvinění,  věda, že tím  vážně ohrozí jeho čest,

 trestá se za přestupek vězením od osmi dnů do šesti měsíců.

 

     2. Dopustí-li  se  vinník  činu  veřejně  nebo  tváří  v tvář

presidentu republiky (jeho náměstku)  neb opětovně před dvěma nebo

více  lidmi  při  různých  příležitostech  nebo  ho tělesně ztýrá,

trestá se za přečin vězením od jednoho měsíce do jednoho roku.

 

     3. Důkaz pravdy i přesvědčení o pravdě je vyloučen.

 

                              § 12

 

           Nepřekážení nebo neoznámení trestných podniků.

 

     1. Kdo opomine překaziti trestné činy uvedené  v § 1, 2, 6 až

9, ačkoli tak mohl učiniti snadno a bez nebezpečí pro sebe a osobyblízké,

kdo se doví věrohodným způsobem, že se chystá takový zločinný

podnik nebo že byl spáchán čin uvedený v § 6, čís. 2 a 3 a opomine

to neodkladně oznámiti věrohodným způsobem úřadu neb ohroženému,

 trestá se za zločin žalářem od šesti měsíců do jednoho roku.

 

     2. Má-li vinník zvláštní povinnost čin překaziti neb oznámiti

nebo jednal-li  v úmyslu pachatele  podporovati, je trestem  těžký

žalář od jednoho roku do pěti let.

 

     3. Neoznámení není trestné, dověděl-li  se vinník o podniku v

době, kdy již bylo od něho  upuštěno, leč jde-li o vojenskou zradu podle § 6, čís. 2 a 3.

 

 

 

 

 

Převzato ze stránek: http://spcp.prf.cuni.cz/lex/50-23.htm