Zamysleme se nad demokracií s Masarykem

08.03.2015 18:26

Autor: J. Bureš

 

    A protože se chceme skutečně zamyslet – zvažme vždy jeho slova až v celku. Pokud mluví Masaryk o morálce, nerovnosti a demokratických vůdcích, mluví o tom přeci zcela jinak, než jak je dnes zvykem, než jak by se jiným líbilo. Vědět, jak jinak to Masaryk myslí, že naznačuje hlubší souvislosti a neříká jen soustavu pěkných slov, to teprve znamená mu rozumět.

    Video, v němž Radovan Lukavský čte Masarykovy názory na demokracii, si můžete pustit zde.    Důležité je třeba si uvědomit, že tyto Masarykovy názory uznávají, chtějí a dovedou uznávat, občané jiných politických názorů. Bylo by neštěstím třeba rozličné názorové rozdíly hned „dramatizovat“ na rozdíly v postoji k demokracii. Stranictví bylo a bude. Je nezbytné a jako každá rozmanitost dává smysl univerzálním principům. S tím je nutné se smířit a uznávat každého za demokrata, pokud své politické názory a priority dovede otevřeně formulovat, je ochotný je zdůvodnit, jako stranické je dovede svou osobností zaštítit a pokusí se je prosadit bez potřeby měnit hned pravidla a celý politický systém.

  

    Masaryk také naznačuje příčiny takové přílišné „dramatizace“. Panuje-li totiž mezi lidmi nedůvěra, není možná diskuze. Proto je nutné hledat příčiny této nedůvěry, nebát se učinit první krok a snažit se ji napravovat prostou upřímností a otevřeností, mluvit o své zkušenosti a jako čistě osobní ji také chápat. To není vůbec jednoduché, ale dopad na kvalitu diskuze to má rozhodující. Důvěru mezi lidmi nevytvoříme jen velikými slovy a idejemi, hezčími slogany, vychytralejšími argumenty, slušnějším vystupováním a charismatičtějšími projevy. Tak se vytváří pouze klam. Protože důvěra je především umění vztahu „já-ty“. Proto nikde jinde než u upřímnosti se s jejím rozvojem začít nedá, proto také vlastní pocit nedůvěry nemůžeme hned svalovat na Druhého, našince i cizince. Byť požadavek důvěry, otevřenosti a upřímnosti musíme vyžadovat od každého, kdo vstupuje do diskuze.

    Zkusme se také zamyslet nad tím, co Masarykova slova znamenají pouze pro nás, tedy bez toho, aniž bychom hned mysleli, jak moc je jiní nedodržují. Nebuďme pořád vychytralými sofisty, kteří užívají pojmy a ideje v zápasech s jinými, ale zkusme být skromnými filosofy, kteří touží žít v pravdě pro pravdu samotnou. Potřebujeme prostě více tvořivý rozum, který dovedeme užívat pro radost.

    Pokud někomu překáží v životě a ke štěstí demokracie jako taková, její instituce dané naší Ústavou, Listinou práv a svobod, či některé důsledky jejich existence – ať to řekne na rovinu a neskrývá to pod požadavkem „konečně skutečné demokracie“, jež má být revolucí nasazena a demokracie tak restartována. I tito lidé radikálně a principiálně nespokojení s moderní formou demokracie jsou její neoddělitelnou součástí, dokonce i důvodem, proč nechceme usnout na vavřínech. Je proto existenčním úkolem všech demokratů vytvářet diplomatická řešení našich nesvárů, také zlepšovat neustále a pracně konkrétní nedostatky v české společnosti, aby nebylo třeba „Masarykovu demokracii“ jednou bránit s nasazením vlastního života. A mělo by být dáno jasně na vědomí, že takoví demokraté zde stále jsou – byť většina z nich to jistě o sobě ani neví -, kteří napříč všem nedostatkům současnosti, jsou jejím základům zcela věrni. A v tom přeci spočívá smysl, těžkost a hodnota jakékoliv věrnosti.

 

 

 

 

 

 

S díky převzato z: http://blog.vlastenci.cz/demokracie-2/zamysleme-se-nad-demokracii-s-masarykem/